Semafor

Okénko s ... Jiří Slíva (výtvarník)

DVĚ VLNY

Myslím, že už před deseti lety, ke čtyřicítce Semaforu, jsem se vyznal, a rád to dělám i nyní. Počátek 60. let a puberta mě zastihly v rodné Plzni. Za to, že jsem nezvlčil, ale naopak se dobře kulturně nasměroval, vděčím dvěma magnetizujícím vlnám, které ke mně do Plzně došplouchly. Jedna vlna měla vlnovou délku 208, tedy Rádio Luxembourg, a pluli na ní liverpoolští Beatles. Druhá mě smočila přes rozhlas po drátě a několik vinylových desek - byly to písničky S+Š.
Těm dvěma vlnám jsem podlehl. Jsem jim za to vděčný, unášely mne dokonale. Když jsem se v roce 1966 rozhodoval, kam po maturitě, neváhal jsem. Do Liverpoolu to bylo daleko, ale do Prahy na vysokou jsem se dostal. Od té doby mě Semafor věrně provázel a provází dodnes. A přeji mu i sobě, aby to tak bylo ještě dlouho.
Je zajímavé, jak se kruhy osudu otáčejí. Jak já jsem se (i) kvůli Semaforu přestěhoval do Prahy, přestěhoval se Semafor před časem (ovšem nikoliv kvůli mně) za mnou do Dejvic, za roh od mého ateliéru.
Přeji mnoha lidem takové životní nasměrování Semaforem, a Semaforu hodně takto nasměrovaných.

Zpět