Semafor

Herci ze Semaforu - Ivanka Korolová

Rádi bychom vám herce a herečky Semaforu přiblížili trochu více, a to třeba přímo jejich slovy, zde si proto můžete přečíst krátký rozhovor s Ivankou Korolovou.

Ivanka pochází z Pardubic, už od mala hrála na klavír, tančila a zpívala a v 15ti letech se přihlásila na Pražskou konzervatoř (mezi jejími profesory nechyběl ani semaforský „odchovanec“ Tomáš Trapl). Vedle Semaforu účinkuje v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, na Malé scéně Divadla pod Palmovkou, v Kalichu nebo na Malé scéně divadla ABC. V Semaforu hraje v představení Kytice, Uteklo to jako H2O, Dal si růži do polívky nebo Hodiny jdou pozpátku.

 

Ivanko, Vy jste se narodila, když Semaforu táhlo na  třicátý rok, co Vás k němu přitáhlo?
K divadlu Semafor mě vlastně přivedl konkurz do představení Kytice, o kterém mi řekl můj spolužák Jacob, který se v divadle již pohyboval. Díky úspěšnému absolvování tohoto konkurzu mě semaforská tvorba začala dost zajímat a bavit. Na prknech Semaforu můžete být zkrátka sami sebou a mně se tohle bezprostřední herectví líbí.

Semafor byl vždycky vedle humoru divadlem písniček, jakou  hudbu máte ráda, co vás třeba naposledy zaujalo?   
Poslouchám všechno možné. Obecně mě velice zajímají muzikály, kterých mám vlastně plnou mp3ku. Ale najdu v ní i pop, rock, RnB, electropop, africké a latinské rytmy a hudební styly, které vlastně ani neumím zařadit. (Porcupine tree, Sigur Ros). Naposledy mě zaujala kapela Cartonnage s Vandou Hauserovou v čele.

V nejnovější hře Hodiny jdou pozpátku zpíváte krásnou  písničku Když mi srdce postonává, co Vám ve skutečném životě dodává energii?
Když mi, jako Ivance Korolové, srdce postonává, tak ho skutečně vyléčím písničkou. Prostě se zavřu doma a zpívám, až se ze splínu „vykřičím“. Hodně energie mi dává tanec, momentálně jsem propadla kouzlu Zumby, které jsem lektorka. Nebo chodím běhat ven a u toho se jen dívám, dýchám, následně usmívám a je mi skvěle. A co mi dává sílu nejvíc, je láska...

Jaké máte další plány na rok 2012 ? 
Po Novém roce se chystám s režisérem Karlem Janákem dotáčet pohádku Dvanáct Měsíčků, kde hraju zlou nevlastní sestru  Marušky, což mě děsně baví! Záporná role je skvělá výzva. Ale nutně potřebujeme k dotočení sníh, který nám loni slezl. Tak snad letos.

Ivanka Korolová ve hrách Hodiny jdou pozpátku a Dal si růži do polívky (foto Jan Chvátal a Petr Sankot)

Zpět