Historie

zpět

Miroslav Horníček

*10.11.1918

+ 15.02.2003

foto: Ivan Englich

Herec, spisovatel, výtvarný umělec, glosátor, vypravěč a muž mnoha dalších profesí, Miroslav Horníček, dokázal nedokazatelné, nahradil Janu Werichovi jako herecký partner Jiřího Voskovce. Semafor mu vděčí za mnohé, v první řadě za to, že seznámil oba Jiří - Suchého a Šlitra. Se Suchým se znal už z Reduty, se Šlitrem spolupracoval v Laterně Magice. Se Suchým dělal pořad ještě před založením divadla (Pondělky s tetou) a pak hrál hlavní roli v první hře Člověk z půdy. Se Semaforem nárazově spolupracoval po celý zbytek života, byl spoluautorem pásma Zuzana je sama doma, v roce 1962 hrál v Šesti ženách a hvězdný byl v postavení jakéhosi konferenciéra večera při srazu spřízněných duší v Lucerně 1966 za účasti Suchého, Šlitra a Jana Wericha, ale vypomáhal třeba i v improvizovaném představení Zavinil to bubínek nebo v Recitalu H+H s Hanou Hegerovou. Odmítl nabídku na post ředitele, ale do Semaforu se vrátil ještě několikrát, v roce 1979 ve společné hře s Pavlem Bobkem Dva muži někde, znovu v roce 1990 v obnovené premiéře Šesti žen a souběžně zde uváděl pořad Hovory o smíchu.

Napsal také na Šlitrovu muziku texty Potkal jsem jelena (zpíval druhý Člověk z půdy, Miloš Kopecký) a Píseň vazače knih (zpíval Karel Štědrý).

zpět

další